Jak si správně stanovit cíle

Náš život se skládá z naplňování cílů. Máme jednak ty velké životní jako co vystudovat anebo kam to dotáhnout v práci, a pak ty malé typu seznamu, co všechno dnes stihnout. Německý psycholog Gollwitzer ale naší schopnosti dosahovat cíle moc nevěří. Na základě svého dlouholetého výzkumu tvrdí, že vliv našeho záměru na chování je něco mezi 20 až 30 % výsledku (1). Pokud tedy nechcete odpovídat Gollwitzerově statistice, je dobré zapracovat těchto pár triků do vašeho plánování:

  • Kanadský psycholog Bandura zkoumal stanovování cílů s dětmi, které měly problém s matematikou (2). Rozdělil děti do dvou skupin – některé měly za úkol stanovit si blízký cíl – šest stran úkolů denně̌; jiné si měly stanovit vzdálený cíl – 42 stran na konci sedmi studijních hodin. Jak již asi tušíte, na konci experimentu byla skupina s blízkými cíli nejúspěšnější. Proč? Pravděpodobně během procesu získala důvěru v sebe sama a dětem se tak zvýšilo jejich sebevědomí (resp. tzv. self-efficacy). Pro úspěch je tedy důležité si vzdálený cíl rozložit do několika menších cílů.
  • A jak si cíle zarámovat? Nevadí, když si stanovíte těžký, ale specifický cíl, ale rozhodně vadí nejasné definování typu „udělej to nejlepší“ nebo „nebudu moc kouřit“ (3). Taktéž je záměr potřeba zarámovat pozitivně jako přítomnost pozitivního výsledku spíše než negativně ve smyslu nepřítomnosti negativních dopadů chování (4). Například kuřák by se měl soustředit na zlepšení svého zdraví, na absenci zápachu a na finance, které úspěšným odvykáním ušetří. Nikoliv na absenci sociálního aspektu kouření, který měl tolik rád a teď o něj přijde.
  • A nakonec, buďte kreativní v tom, jak se vyrovnáváte se svými protichůdnými cíli. Ti, kteří je dokáží dobře skloubit, dosahují lepších výsledků (5). Například pokud člověk musí studovat a zároveň by jako extravert rád trávil čas s lidmi, je nejlepším řešením studovat ve skupině s ostatními.

Shrnutí? Své dlouhodobé cíle rozdělte do několika menších, jednoduše dosažitelných. Cíle si stanovujte jasně a konkrétně – vždy se zdůrazněním jejich pozitivních přínosů. A buďte kreativní v tom, jak své protichůdné cíle skloubíte. Hodně štěstí.

Autor: Petr Kačena
Publikováno dne: 19.9.2017
Text vychází z mé diplomové práce o vůli na FF UK.
Photo credit: through the lens 2012 via Foter.com / CC BY-NC-SA

  1. GOLLWITZER, P. M., 1999. Implementation intentions: Strong effects of simple plans. American Psychologist. 54(7). DOI: 10.1037/0003-066X.54.7.493
  2. BANDURA, A., SCHUNK, D. H., 1981. Cultivating competence, selfefficacy, and intrinsic interest through proximal self-motivation. Journal of Personality and Social Psychology. 41, 586-598.
  3. LOCKE, E. A., LATHAM, G. P., 1990. A theory of goal setting and task performance. Englewood Cliffs, NJ: Prentice Hall.
  4. HIGGINS, E. T., 1997. Beyond pleasure and pain. American Psychologist. 52, 1280-1300.
  5. CANTOR, N., BLANTON, H., 1996. Effortful pursuit of personal goals in daily life. In: GOLLWITZER, P. M., BARGH, J. A., ed., The psychology of action: Linking cognition and motivation to action. 338-359. Greenwich: JAI Press.