Rozhovor s Jáchymem, absolventem přípravek

Rozhovor s Jáchymem, absolventem přípravného kurzu, který letos úspěšně složil přijímací zkoušku a byl přijat na Katedru psychologie FF UK v Praze.

Vybavíš si konkrétní okamžik,kdy sis řekl: psychologie,to je ono!,nebo v tobě rozhodnutí dozrávalo postupně?

Mně přišla psychologie zajímavá už na střední škole tím, co zkoumá, ale moc jsem toho o ní nevěděl – třeba jak je rozsáhlá, že psycholog nerovná se psychoterapeut a podobně. První psychologická literatura, kterou jsem pak na první VŠ četl, byla odborná psychoanalytická, které jsem sice úplně nerozuměl, ale zaujala mne natolik, že jsem se rozhodl se psychologii věnovat více. Rozhodnutí změnit životní dráhu, odejít z první VŠ a začít studovat psychologii už pak dozrávalo pár měsíců. Takže bych řekl, že to bylo tak trochu od každého – zlomový bod tam byl, ale nebyla to “láska na první pohled”.

Co tě na psychologii nejvíc baví?

Nejvíc se mi líbí to, jak komplexní záběr psychologie má a jak spolu jednotlivé oblasti souvisí. Psycholog má pak velmi obsáhlé znalosti a valnou většinu z nich využívá v každodenní praxi. Rád čtu i věci, které se věnují úplně jiným oblastem psychologie, než které se chci v budoucnu věnovat – už jen proto, že je to stále zajímavé a může se to v budoucnu hodit.

Jaká oblast psychologie tě nejvíc láká a proč?

Nejvíc mě zajímá psychologie klinická a rád bych se v budoucnu věnoval psychoterapii. Líbí se mi na tom hlavně to, že je to jakýsi mix mezi vzděláním, dovednostmi a jakousi formou umění, na které je potřeba talent a improvizace. Mám rád rčení, že psychoterapie je na pomezí mezi uměním a řemeslem. Mimo jiné nemám rád stereotyp a myslím si, že obzvláště tento typ práce s lidmi člověku tak lehko nezevšední. Poslední dobou mě také hodně zaujala integrace psychoterapie a neurověd, přijde mi důležité a hlavně zajímavé se stále snažit tyto dvě oblasti integrovat.

Jaký je tvůj oblíbený psycholog a proč?

Z českých psychologů mám nejradši Zbyňka Vybírala. Vlastním několik jeho knih a líbí se mi, že k psychologii přistupuje lidsky a se zdravým skepticismem. Nebojí se konfrontovat zažitá psychologická “fakta” a inovovat tuto relativně novou vědu. Je to taky velmi sympatický člověk a určitě doporučuji jeho knihy, rozhovory a přednášky. Z celosvětových psychologů mám asi nejradši Irvina Yaloma, který má taky svůj specifický styl v psychoterapii, který je mi rovněž sympatický – přistupuje k ní skepticky a píše výborné knihy.

Publikováno: 17.7.2017