Rozhovor s Bárou, absolventkou přípravného kurzu, která byla letos přijata na více kateder psychologie a vybrala si Katedru psychologie FF UK v Praze.
Vybavíš si konkrétní okamžik,kdy sis řekla:psychologie,to je ono!,nebo v tobě rozhodnutí dozrávalo postupně?
Psychologie mě začala zajímat už v prvním ročníku gymnázia. Ale vždy mě bavilo mnoho věcí a na začátku jsem ani neuvažovala o studiu tohoto oboru na vysoké škole. Často jsem si připadala ztracená a nenapadalo mne, na jakou vysokou školu bych se měla přihlásit. Nejčastěji jsem se ale vracela k psychologii a k cizím jazykům. Začala jsem se více zabývat psychologií – přečetla jsem nějaké knihy, zúčastnila jsem se různých přednášek a zkusila jsem pár praxí. Zjistila jsem, že čím víc času věnuji tomuto oboru, tím více mě baví. Ale byla to dlouhá cesta, naprosto jistá jsem byla až na konci maturitního ročníku.
Co tě na psychologii nejvíc baví?
Na psychologii se mi nejvíce líbí, že poznatky z tohoto oboru využijeme v běžném životě. Kromě cizí pomoci od psychoterapeuta ji člověk může využít sám pro svůj osobní rozvoj, což je myslím velmi užitečné.
Jaká oblast psychologie tě nejvíc láká a proč?
To je těžká otázka, protože mě zajímá v tomto oboru mnoho oblastí. Občas se mi líbí nějaká oblast, poté se začnu zajímat o nějakou novou, a pak se zase vrátím k té předchozí. Takto to mám například s tématem spánku a snění, díky kterému jsem se začala o psychologii zajímat více. Po několika letech jsem měla šanci zúčastnit se praxe v Národním ústavu duševního zdraví na oddělení spánku a zaujalo mě výzkumné prostředí. V této době bych tedy řekla, že mě nejvíce láká výzkum.
Jaký je tvůj oblíbený psycholog a proč?
Mým oblíbeným psychologem je P. Zimbardo. Hodně lidí ho zná jen díky Stanfordskému (vězeňskému) experimentu. Mě ale zaujal výzkumem nesmělosti u dospělých lidí, s kterou souvisí i jeho klinika pro léčbu nesmělosti. Bohužel tato klinika je zatím jen v zahraničí. Mimo jeho výzkum se mi na něm líbí, že je to velmi sympatický člověk s velkým charizma.