V prvním díle podcastu Školy psychologie jsme si povídali s Filipem Korbelem, lektorem našich přípravných kurzů, primární prevence a studentem magisterského studia psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Podělil se s námi o svou cestu k oboru, zkušenosti z přijímacích zkoušek a také o to, jaké je samotné studium.
Proč psychologie?
O studium psychologie je v Česku obrovský zájem – na Filozofické fakultě UK bývá přijato pouze kolem 5 % uchazečů. Mnozí si při volbě oboru neumí úplně představit, co všechno studium obnáší. Mezi časté důvody pro podání přihlášky patří zájem o lidi, komunikativnost a touha pomáhat druhým. Nezanedbatelnou roli hraje i to, že mnoho uchazečů si tento obor vybírá v období dospívání, kdy sami hledají své místo ve světě.
Podle Filipa je přirozené začínat s motivací „pomáhat lidem“, ale je důležité jít hlouběji a opravdu pochopit, co tato pomoc znamená. Často zmiňovaný stereotyp, že na psychologii jdou studovat lidé, kteří chtějí „vyřešit sami sebe“, Filip vnímá jinak – studenti psychologie jsou spíše více reflektující a vědomí si svých slabin než ti, kdo by měli objektivně více problémů.
Jak se stát psychologem v ČR?
Pro výkon povolání psychologa je v Česku potřeba absolvovat pětileté jednooborové studium psychologie: tříletý bakalářský program a dvouletý navazující magisterský program. Důležité je, že jde o jednooborové studium – kombinace s jiným oborem by nebyla uznána pro profesní praxi.
Přijímací řízení: cesta plná výzev
Přijímací zkoušky na psychologii se liší podle jednotlivých fakult, ale mají společné vysoké nároky. Filip se hlásil na FF UK, kde písemná část zahrnovala test studijních předpokladů, test z psychologie, kratší test ze společenských věd a biologie a také esej na psychologické téma. Úspěšní uchazeči pak pokračovali k ústní části. Filipův první pokus skončil neúspěchem – do ústního kola se sice dostal, ale chyběly mu tři body. Zpětně to vnímá jako důležitou zkušenost, která ho motivovala k lepší přípravě. Na druhý pokus se už dostal a zdůrazňuje, že neúspěch napoprvé není žádná ostuda. Mnoho studentů se dostane až na druhý či třetí pokus.
Tipy pro přípravu na přijímačky
- Praxe: První dobrovolnickou zkušeností byla pro Filipa práce mentora v neziskové organizaci Lata, kde pomáhal dospívajícím v náročných situacích. Právě praxe považuje za klíčovou a doporučuje začít ji shánět s dostatečným předstihem. Možnosti zahrnují účast na výzkumných studiích (např. v Národním ústavu duševního zdraví – NÚDZ), návštěvy webinářů a přednášek či krátkodobé stáže. Cenné je také shromažďování potvrzení o těchto aktivitách do portfolia.
- Proaktivita: Podle Filipa je zásadní nebát se oslovovat organizace a aktivně si praxi zařizovat. Sám absolvoval například jednodenní stáž na denních stacionářích v NÚDZ.
- Četba: Na druhý pokus měl přečteno 20–30 knih, ale klíčové pro něj bylo sestavit si „strategický“ seznam titulů, včetně knih ze sociologie, které dokázal propojit s psychologií. Radí soustředit se na kvalitu, ne jen na kvantitu.
Učení a psychohygiena
Každý uchazeč by měl najít metodu učení, která mu vyhovuje. Filip například preferoval vlastní poznámky a skripta před učebnicemi.
- Kartičky a Quizlet – aktivní metoda učení, která pomáhá zapamatovat si velké množství informací.
- Plánování času – i když má tendenci učit se na poslední chvíli, doporučuje připravovat se průběžně, aby se předešlo stresu.
- Péče o psychickou pohodu – studium i přípravy na něj mohou být náročné, proto je důležité nezanedbávat přátele, odpočinek ani fyzickou aktivitu.
Studium psychologie: náročné, ale obohacující
Samotné bakalářské studium je spíše teoretické a zahrnuje klíčové pilíře psychologie: obecnou, vývojovou, psychologii osobnosti a sociální psychologii. Oživením jsou volitelné předměty, často vedené terapeuty z praxe. Filip vzpomíná například na kurzy psychohygieny a psychotraumatologie, které mu otevřely nové perspektivy. Velký důraz je kladen na praxi – v magisterském studiu je povinných minimálně 400 hodin. Stejně jako u přijímaček je potřeba být proaktivní a praxe si často zajišťovat sám.
Plány do budoucna
Filipa láká přímá práce s klienty a psychoterapeutický výcvik. V nejbližší době se chce zapojit do krizové intervence na Lince bezpečí, aby se naučil pracovat s krizovými situacemi dospívajících, což považuje za intenzivní a velmi cennou zkušenost. Plánuje také absolvovat integrativní psychoterapeutický výcvik.
Cesta ke studiu psychologie je náročná, ale dosažitelná. Klíčem je systematická příprava, praxe a ochota aktivně vyhledávat příležitosti. Příběh Filipa ukazuje, že ani neúspěch na první pokus nemusí být překážkou – naopak může být cennou motivací.