Rozhovor s naším absolventem o přípravě na přijímací zkoušky a psychologii obecně.
Vybavíš si konkrétní okamžik, kdy sis řekl: psychologie,to je ono!, nebo v tobě rozhodnutí dozrávalo postupně?
Mé rozhodnutí studovat psychologii v počáku vzniklo jako uspokojivá odpověď na otázku: “Co bys chtěl studovat?”. To bylo v prváku a tehdy jsem neměl skoro žádnou představu o tom, co to znamená studovat psychologii. Jinak mě k psychologii přivedla má profesorka ZSV, vystudovaná psycholožka. Doporučila mi knihy Křivohlavého a Matějčka, které mě k psychologii přitáhly.
Jak u tebe probíhala příprava? Byl to běh spíš na krátkou, nebo dlouhou trať?
Na zkoušky jsem se v podstatě připravoval už od prváku/druháku a to hlavně načítáním odborných psychologických publikací. Směrem k blížícím se zkouškám se příprava zintenzivňovala. Rozhodně jsem se ale nedrtil třeba týden dopředu na test. Spíše jsem využil znalostí, které člověk za ty dva, tři roky vstřebá nejen z knih. Dlouhá trať.
Na jaké katedry psychologie ses hlásil a s jakými výsledky?
Hlásil jsem se na FFUK a FSV v Brně. PedFUK jsem měl spíše jako “nouzovku” a nakonec jsem na zkoušky nešel (již jsem se dostal na FFUK). Dostal jsem se jak do Brna, tak i do Prahy, kde hodlám studovat.
Jakou roli v úspěšném zvládnutí přijímaček sehrálo absolvování našeho přípravného kurzu?
Kurz mi pomohl ujasnit si svojí motivaci. Dával mi zpětnou vazbu- díky tomu jsem zintenzivnil přípravy a našel si dost praxe i přečetl dost knih. Velmi důležité bylo seznámení s průběhem přijímaček, díky tomu jsem věděl co mě čeká a nebyl tak nervózní. Kurz mě ale hlavně motivoval do další práce a přípravy.
Měl bys nějakou radu nebo tip pro ty, kdo se budou na psychologii hlásit příští rok?
Hodně číst. Začít s přípravou co nejdřív. Podivat se na konferenci ČASP (Česká asociace studentů psychologie) a dělat praxi která vás baví.
Na závěr mi řekni, co ráda děláš kromě studia psychologické literatury?
Rád hraji na akordeon, rád sportuji (discgolf, tenis) a mám rád deskové hry.