Hostem devátého dílu podcastu Školy psychologie je Eva Kozáková, klinická psycholožka a terapeutka, která se věnuje ketaminem asistované psychoterapii a terapeutickému využití psychedelik. Bavíme se o tom, co jsou psychedelika, jak fungují v terapii, pro koho jsou vhodná a jaká je budoucnost psychedelické léčby v České republice.
Co jsou psychedelika?
Psychedelika jsou látky, které mění způsob prožívání a vnímání. Často se o nich mluví jako o „látkách odhalujících mysl“ nebo jako o nespecifických amplifikátorech – tedy prostředcích, které zvýrazňují to, co už v člověku nějakým způsobem přítomné je.
Mezi klasická psychedelika patří například psilocybin, LSD, DMT nebo meskalin. V terapii se dnes stále častěji mluví také o ketaminu, který sice mezi klasická psychedelika nepatří, ale dokáže navozovat změněné stavy vědomí s terapeutickým potenciálem.
Jak probíhá ketaminem asistovaná terapie?
Samotné sezení probíhá v doprovodu terapeuta a trvá přibližně jednu až dvě hodiny. Ketamin se dnes nejčastěji podává injekčně do svalu, což umožňuje přesnější dávkování a předvídatelnější průběh účinku.
Lidé často popisují změny tělesného vnímání, pocit vznášení, létání nebo změny orientace v prostoru. Někteří prožívají velmi konkrétní obrazy a vzpomínky, jiní naopak abstraktní či symbolické zážitky. Časté jsou také intenzivní emoce nebo propojení různých smyslových vjemů.
Během samotného zážitku se většinou příliš nemluví. Důležitou součástí procesu jsou následná integrační sezení, během kterých klient společně s terapeutem zpracovává to, co během zkušenosti zažil.
Komu může ketamin pomoci?
V současnosti se ketamin využívá především u depresivních a úzkostných poruch, obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD) nebo poruch příjmu potravy. Důležitou součástí posouzení je nejen diagnóza, ale také motivace klienta a jeho připravenost s tématy dále pracovat.
Nejde o zázračné řešení ani jednorázovou „opravu“ psychických obtíží. Terapie funguje nejlépe jako součást širšího léčebného procesu a navazuje na psychoterapeutickou práci, kterou klient často absolvuje již před samotným podáním látky.
Trauma,vzpomínky a nové pohledy
Jedním z důvodů, proč psychedelická terapie vzbuzuje takový zájem, je její potenciál při práci s traumatem. Někteří lidé během zážitku znovu navštěvují obtížné životní události, tentokrát však s větším odstupem a menší emoční intenzitou.
To může umožnit nový pohled na staré zkušenosti, propojení emocí s již známými tématy nebo hlubší porozumění vlastním vzorcům prožívání. Často se objevují i vhledy, které navazují na témata otevřená v běžné psychoterapii.
Psilocybin a budoucnost léčby
Velkou pozornost v posledních letech získává také psilocybin, účinná látka obsažená v lysohlávkách. Česká republika patří mezi země, které se aktivně podílejí na výzkumu psychedelické léčby a připravují podmínky pro její širší využití ve zdravotnictví.
Psilocybin se zkoumá například u těžkých depresí, úzkostí spojených s onkologickým onemocněním nebo dalších závažných psychických obtíží. Výzkum probíhá také u MDMA asistované terapie, která se jeví jako slibná zejména při léčbě posttraumatické stresové poruchy.
Harm reduction: když už lidé látky užívají
Součástí rozhovoru bylo také téma bezpečnějšího přístupu k psychoaktivním látkám. Největším rizikem podle Evy často nebývá samotná látka, ale kombinace více substancí najednou, zejména s alkoholem.
Důležitou roli proto hrají principy harm reduction – tedy minimalizace rizik spojených s užíváním. Patří sem například informovanost, testování látek, bezpečné prostředí nebo dostupnost podpůrných služeb na festivalech a dalších akcích.
Potřebujeme drogy k tomu, abychom se cítili propojení?
V závěru rozhovoru jsme se dotkli širšího společenského kontextu. Mluvili jsme o osamělosti, sociálních sítích, proměnách mezilidských vztahů i o tom, proč mladí lidé dnes méně pijí alkohol než předchozí generace.
Řeč přišla také na způsoby, jak zažívat propojení, radost nebo intenzivní emoce bez použití psychoaktivních látek – například prostřednictvím tance, pohybu, hudby nebo komunitních aktivit.
Celý rozhovor si můžete poslechnout na YouTube, Spotify nebo Apple Podcasts Školy psychologie.
Děkujeme, že nás posloucháte.